Langenlois 2017

Pokud nevíte, o jaký kemp jde, nebo jste o něm nikdy neslyšeli, tak se jedná o úžasné dva týdny strávené s lidmi z různých koutů světa. Tento kemp je každoročně pořádán Mládeží Rakouského Červeného kříže v malebném městečku Langenlois. Letos se konal od 10. do 24.července 2017. Celkem zde bylo 24 delegací, a to nejen z blízkých zemí, jako jsou Německo, Chorvatsko, Slovensko či Polsko, ale měli jsme tu možnost poznat lidi, nyní již naše přátele, například z Thajska, Haiti, Kostariky, Japonska nebo Malajsie. Naše delegace zde zastupovala Český červený kříž. Letošní 62. ročník s heslem „Step into the unknown. Take the opportunity of opening your mind to cultural differences.“ se vám teď pokusíme trochu přiblížit.
Přípravy na kemp započaly již v Praze, když jsme sháněli dárky a věci typické pro naši zemi, abychom mohli přiblížit ostatním český národ a kulturu. V pondělí, po příjezdu do kempu, jsme poznali v tu chvíli pro nás naprosto neznámé osoby. Po ubytování jsme se šli seznámit a čekat na zbytek delegací. Ani jeden z nás neměl žádnou představu o tom, jak bude kemp probíhat. Když už však všichni večer dorazili a začali jsme hrát seznamovací hry, zjistili jsme, že rozhodně není nic, čeho bychom se měli obávat. První týden jsme se seznámili se starostou Langenlois, zúčastnili několika přednášek, hráli mnoho vtipných her, pořádali PeaceWalk (mírový pochod), prezentovali Českou republiku a Český červený kříž a ani si neuvědomovali, že z těch neznámých lidí sedících první den na dvorku školy, ve které jsme byli ubytováni, se postupně stávají úžasní kamarádi, se kterými máme jednu stejnou myšlenku. A to takovou, že nezáleží na tom, z jaké země jsme, jak jsme odlišní nebo jaké dodržujeme zvyky, ale naopak jsme otevřeni všemu, a tahle myšlenka nás celým kempem provázela. V prvním týdnu jsme se také podívali do Vídně, kde jsme měli možnost navštívit mnoho krásných památek. Také jsme dostali dvě jména našich tajných kamarádů, kterým jsme po celý kemp psali psaníčka do postboxu pro hezčí den, a občas jsme přidali nějaký malý dáreček. Nám samozřejmě také psali naši dva tajní kamarádi, ale za celý kemp jsme netušili, kdo nám píše, a až na závěrečném večeru, kdy jsme si navzájem dali s našimi tajnými kamarády dárečky, jsme to zjistili. Bylo to naprosto úžasné, když jste ráno přišli a ve vaší “schránce“ bylo psaníčko například s přáním pěkného dne, ale vy jste nevěděli od koho. Ten pocit, že kolem vás jsou lidi, kteří vás nesoudí a mají vás rádi takové, jací jste, je k nezaplacení.
Druhý týden byla na každý večer naplánována ukázka něčeho typického pro každou zemi. Každý večer pět národů předvádělo například tradiční jídlo, tance nebo učili jejich jazyk. My jsme vařili svíčkovou a smažáky. V druhém týdnu jsme také měli výlet do koncentračního tábora v Mauthausenu, kostýmovou párty, bojovku, výlet do městečka Melk. Také jsme se rozdělili do čtyř skupin na organizační, výtvarnou, taneční a mediální. Celý týden jsme se těchto skupinách připravovali na závěrečný festival národů. Jako delegace jsme se chystali na prezentaci naší země, a ve skupinách jsme se chystali na úpravu sálu, organizaci festivalu, vytvoření videoklipu a nacvičení kempového tance. Každý dnem jsme se čím dál více sbližovali s ostatními a poznávali jejich kultury, učili se o Červeném kříži a půlměsíci, poslouchali přednášky například od syrských migrantů v Rakousku, nebo zástupců Rakouského červeného kříže. Měli jsme možnost trávit čas v krásných zahradách školy, ve které jsme byli ubytováni, nebo procházet si městečko Langenlois. Závěrečný festival národů se moc povedl. Každý národ na něm předvedl svou kulturu ukázkou formou zpěvu, tance nebo prezentace. My jsme zpívali českou lidovou píseň a celý festival byl v přímém přenosu na facebooku. Náš poslední den v kempu byl už plný balení, úklidu, ale hlavně plný slz. Velmi dojemných loučení, psaní vzkazů, zjištění tajných kamarádů a předání dárků. Za dva týdny se z neznámých lidí z celého světa stali naši úžasní kamarádi, kteří se navzájem neodsuzují za odlišnosti a jsou hrozně milí, včetně našich úžasných vedoucích, kteří se o nás celý kemp starali a vymýšleli pro nás zábavné hry a celý program. Poslední den nám ale každému došlo, že s většinou z nich se vidíme naposledy, že už nebude možnost jet na tento kemp znovu, a že ze všeho se stanou už jen ty nejkrásnější vzpomínky. Když jsme pak v den odjezdu nastoupili do autobusu z Vídně do Prahy, vrátili jsme se zpátky do “reálného života“. Do světa, kde nejsou všichni lidé schopni tolerovat odlišnosti a ostatní obyvatele naší planety a pochopit, že každý je jiný. Tento kemp nám dal mnoho a jsme moc rádi, že jsme se ho mohli zúčastnit.

Denisa Remišová a Ladislav Antoš

Zde se můžete podívat na fotky z kempu.

Zažít město jinak 2017

Letos se naše skupina již podruhé zúčastnila akce Zažít město jinak. Tato akce probíhá současně nejen v Praze, ale i v mnoha jiných českých městech. Na mnoha místech se prezentují různé místní spolky i firmy. Na akci nechybí hudba a kulturní program. Naše skupina se do této akce zapojila již po druhé na Malostranském náměstí. Naše skupina vznikla na nedalekém Malostranském gymnáziu v Josefské ulici, takže do této oblasti tradičně patříme. Zároveň měl náš oblastní spolek také stánek na stejné akci, která se konala v Lublaňské ulici na Praze 2.
Na Malostranském náměstí jsme odpoledne jako obvykle předváděli občanům, jak poskytovat první pomoc při bezvědomí se zástavou základních životních funkcí. Všichni tak měli možnost si na andule vyzkoušet resuscitaci. Komentovanou ukázku jsme předvedli během odpoledne hned dvakrát v hlavním stanu. Zároveň jsme maskovali realistická krvavá poranění a předváděli jsme i ošetření krvácení tlakovým obvazem. Kromě nás zde své stánky mělo například Muzeum Karla Zemana, Muzeum Kampa a Werichova vila, nebo třeba Mlýnská kavárna, která nás ze svého pojízdného stánku zásobovala nápoji. Kulturní program zajistili herci z Divadla Kampa a z Divadla Na Prádle. K večeru se zde konala i latinskoamerická tančírna.
I když jsme si občas stěžovali na chladné počasí, tak to mohlo být horší. Jsme rádi, že pršelo jen chvíli a slabě, takže žádný velký déšť akci nezkazil. Těšíme se zase příští rok.

Zde se můžete podívat na fotky z akce.

Světluška 2017

Už desátým rokem se naše skupina zúčastnila prospěšné charitativní sbírky pro nevidomé Světluška, kterou každoročně pořádá Nadační fond Českého rozhlasu. Naši členové a dobrovolníci prodávali ve dnech 12.-14. září v ulicích Prahy sbírkové předměty - propisky, peněženky, tykadla a zubní kartáčky. Odhadem jsme vybrali více než 10000 Kč. Prodávali jsme v Nových Butovicích, u Anděla, i na Náměstí Míru. Podařilo se nám prodat všechny sbírkové předměty, které jsme měli. Po zubních kartáčcích se zaprášilo velmi rychle, přestože jeden zubní kartáček stál celou stokorunu. Velký zájem byl již tradičně i o tykadla za 70 Kč.
Jako vždy vyvrcholí sbírka koncertem Světlo pro světlušku v Pražské křižovatce, který se tentokrát bude konat v sobotu 21. října večer a můžete ho sledovat v přímém přenosu na ČT 1.

Zde se můžete podívat na fotky

Nautis Fest 2017

V sobotu 17. června 2017 odpoledne se u Písecké brány v Praze konal Nautis Fest, což je multižánrový festival, na kterém vystupují autistické kapely i autistický divadelní soubor. Cílem této akce je ukázat, že na autismus se nelze dívat jen jako na handicap, protože lidé s poruchami autistického spektra jsou často velmi nadaní v různých oborech. Svou výstavu fotografií o autismu zde představil i známý reportážní fotograf Jan Šibík.
Součástí akce byl mimo jiné stánek Pestré společnosti, která zde ukázala, jak můžou pomáhat asistenční psi. Hned vedle měla svůj stánek také naše místní skupina ČČK. Po celé odpoledne se mohli návštěvníci akce u nás naučit, jak poskytovat první pomoc při krvácení a při bezvědomí. Všichni si samozřejmě mohli na vlastní kůži vyzkoušet resuscitaci naší anduly. Nemohlo chybět ani maskování realistických krvavých poranění. Hned po ukázce činnosti asistenčních pejsků přišla na řadu naše komentovaná ukázka první pomoci, při které hostující figurantka s krvavou ránou hlasitě panikařila.
Na závěr sedmihodinové akce zahrála na pódiu kapela No Ambition, která je spjata s naší místní skupinou, protože vystoupila už na dubnovém Společenském večeru Červeného kříže, a jeden člen této kapely je navíc i v humanitární jednotce našeho oblastního spolku.


Podívejte se na fotky z akce
Podívejte se na videozáznam naší ukázky

Společenský večer Červeného kříže 2017

V sobotu 8. dubna 2017 uspořádala už počtvrté 5. místní skupina ČČK Praha 1 slavnostní Společenský večer Červeného kříže. Již tradičně se akce konala v prostorách Café Kampus na Starém Městě. Večer jsme zahájili v 19:15. Jako první vystoupilo Šumné duo, ve kterém zpívala členka naší skupiny Annie za klavírního doprovodu své kamarádky Jany. Pak zahrála na harfu naše mladá zdravotnice Laura. Po ní zahrála na kytaru písničkářka Eliška Mikolášková, která si své písničky sama skládá. Pak zazpíval náš třetí nejmladší člen Martin, a po něm písničkář Zdeněk Větrovec zahrál na kytaru své vlastní písničky.
Pak už štafetu převzala kapela No Ambition, která k tanci a poslechu hrála téměř hodinu. Kytaru doprovázela zobcová flétna, bicí a zpěv. Na kytaru v této kapele hraje i jeden z členů humanitární jednotky našeho oblastního spolku. Během tohoto vystoupení se taneční parket pořádně zaplnil.
Všichni shledali jako příjemné zpestření večera promítání fotek z akcí naší místní skupiny ČČK, které skvěle dokreslovalo celou atmosféru večera. Ve 21:45 začala tradiční křižácká losovačka, kde měl každý host možnost vyhrát zajímavou cenu, a ať už to byla knížka nebo tričko, každý měl z cen radost. Po losovačce se ještě chvilku tančilo a fotilo, než se hosté začali ubírat do svých domovů. Protože společenský večer byl určen nejen našim členům, naše skupina díky němu získala mnoho nových příznivců. Těšíme se a věříme, že bude příští společenský večer také tak vydařený jako letošní, ne-li lepší.

Podívejte se na fotky z akce
Zde najdete sestřih z akce
Zde je kompletní záznam z akce