Družstvo naší 5. místní skupiny zvítězilo v pražském krajském kole, a tak jsme poprvé postoupili až do republikového kola soutěže mladých zdravotníků, které se konalo v polovině června v Ostravě. Do republikového kola každoročně postupují vítězná družstva z devíti krajských kol. Soutěž je rozdělena do dvou věkových kategorií prvního a druhého stupně základní školy. Za druhý stupeň jsme Prahu reprezentovali my, za první stupeň pak družstvo Základní školy Pod Marjánkou na Praze 6.
Cesta začala už v pátek 15. června odpoledne na pražském hlavním nádraží. Jeli jsme Pendolinem do stanice Ostrava – Svinov, a odtud jsme pokračovali ještě tramvají a autobusem. Nejprve jsme dostali večeři v místní restauraci, a pak jsme byli ubytováni ve studentské rezidenci Vista.
Samotná soutěž se konala v sobotu 16. června. Brzy ráno jsme vstali, aby nás mohli pořadatelé autem a mikrobusem odvézt do hornického muzea Landek Park, v jehož areálu se soutěž konala. Při úvodní poradě nám byla přidělena hosteska Anička, která nás po celou dobu soutěže doprovázela na stanovištích a dohlížela, abychom se v neznámém prostředí neztratili. Při zahájení soutěže promluvila nejen ředitelka soutěže a hlavní rozhodčí, ale i prezident ČČK.
Zatímco na okresních i krajských soutěžích je obvykle 5 stanovišť, zde jich bylo hned devět. Z toho jedno stanoviště bylo nesoutěžní, a tam si mohli mladí zdravotníci prohlédnout vybavení sanitky, a záchranář následně ukázal těm, kteří s tím ještě nemají zkušenosti, jak používat defibrilátor. Pouze na jednom stanovišti používali mladí zdravotníci standardní materiál. Na ostatních stanovištích museli improvizovat, ale museli použít jen to, co našli na stanovišti. I když si mladí zdravotníci samozřejmě uvázali šátky okolo krku, aby je mohli v případě potřeby použít, v tomto případě to bylo zbytečné.
Protože naše družstvo mělo startovní číslo 5, začali jsme na stanovišti číslo 5, které bylo nazváno „Pátrání po Venuši“. Zde měl jeden z figurantů klacek zabodnutý do břicha. Stanoviště číslo 7 bylo transportní, takže mladí zdravotníci zde museli připravit improvizovaná nosítka a nést na nich jednoho člena týmu. Na stanovišti číslo 9 zase bylo nutno resuscitovat. Na stanovišti číslo 4, které bylo pro nás poslední, pro změnu čekala na mladé zdravotníky obvazová technika. Jinak se na stanovištích objevila nejrůznější poranění, například krvácení, zlomeniny, popáleniny a šokové stavy.
Vyhlašování výsledků jsme očekávali s velkým napětím. Stejně jako při zahájení se jednotlivá družstva řadila do zástupů a hlavní rozhodčí vyhlásil v každé kategorii první tři místa. Ostatní dostali alespoň ceny útěchy. Protože se nám nechtělo čekat na zveřejnění výsledků na internetu, tak jsme si zjistili, že se naše družstvo umístilo na šestém místě z celkových devíti. Mohlo to být lepší, ale úspěch je pro nás už to, že jsme vyhráli krajské kolo v Praze, a tak jsme se mohli poprvé zúčastnit republikového kola.
Když nás organizátoři odvezli zpět na místo ubytování, vydali jsme se na večeři, a pak ještě do města na nákupy. Zatímco některá družstva odjela domů ještě v sobotu večer, my jsme se až v neděli ráno přesunuli autobusem na nádraží a byli jsme opravdu rádi, že jsme ten vlak stihli i s náskokem. Do Prahy jsme se vrátili obohaceni o cenné zkušenosti a věříme, že jsme na republikové soutěži nebyli naposledy.
