U našeho stánku si děti mohly vyzkoušet resuscitaci a také se mohli dozvědět, jak se žije handicapovaným spoluobčanům. Děti měli k dispozici dvě slepecké hole a invalidní vozík. Mohly si také zkusit namalovat se zavázanýma očima obrázek. Nejvíce ale tradičně lákalo maskování krvavých poranění. O to se staraly hlavně Hanka, Eliška a další holky od nás, které odvedly skvělou práci. Zásoby se musely dokonce doplňovat. Za všechno jsme rozdávali křižácké bonbony a také hromady letáčků.
Ve čtvrtek jsme měli k obědu tradiční ultramastné kuře. Protože jsme nejdříve uviděli dlouhou frontu, vzdali jsme to a vrátili jsme se později. I když se nám naštěstí vyhnul déšť, vítr foukal místy dost silně, a tak jsme museli stále upravovat nástěnku.
V pátek si zase náš vozík na chvíli vypůjčila nadace Leontýnka, aby ho předvedla přímo na pódiu. Tady se jinak střídaly různé dětské sbory a taneční soubory se svými vystoupeními.
Dočkali jsme se i televizního štábu bezpečné třináctky, kterému jsem i na této akci poskytl interview a samozřejmě si i natočil náš stánek. S Airsoft klubem Dejvice jsme se zase na místě dohodli, že nám bude zpestřovat podobné akce, jako je Malostranský den her a zábavy.
Sobota a neděle již patřily Praze 7 a já jsem se přišel podívat jen na chvíli, kdy jsem tady potkal taky Petru Vlčkovou, Petru Plívovou a Martu i Máju Šafránkovy. V neděli jsem navíc musel pomáhat při materiální sbírce na pomoc oblastem zasaženým povodněmi a odpoledne pak zabalit všechny naše věci, které jsem na našem vozíku odvezl zpět na Malou Stranu s lítostí, že Bambiriáda trvala jen čtyři dny. Byla to pařba.
Další fotky najdete zde: http://www.facebook.com/#!/album.php?id=696004107&aid=210570
